neděle 2. září 2018

Guillaume Néry

Tam dole máte narkotický pocit, říká extrémní potápěč Guillaume Néry První nádech poté, kdy se dostane z hlubiny zpět nad hladinu, miluje. Plíce, předtím extrémně smrštěné, se roztáhnou, do těla se mu vrací život. „Takto si představuji první nádech poté, co se narodíme,“ říká francouzský extrémní potápěč Guillaume Néry. Jeho samotného však potápění málem zabilo. Hloubkové potápění pro Néryho znamená především objevování. Limitů těla, které mu přírody dala, objevování vlastní mysli, objevování neznámého světa pod hladinou.Nejprve si lehne na hladinu a čeká. Je to vlastně meditace, cílem je dostat se do naprosto uvolněného stavu. Jen tak má šanci, že po vnoření do vody a klesání hlouběji a hlouběji nepropadne panice, nestráví jej stres, neztratí orientaci ve zmatku. Stav, jehož chce dosáhnout, připodobňuje k pocitu ráno těsně po probuzení, kdy již ani nespíme, nejsme však ani zcela bdělí. „Ležím na vodě a snažím se stát její součástí,“ líčí. Až poté se zhluboka, speciální technikou, co nejvíc nadechne a zamíří dolů do hlubiny. Vstříc prázdnu, svobodě, ale též neuvěřitelnému tlaku. A neuvěřitelným mentálním výzvám a změnám. Jeho jméno je spojeno s hlubinou, jako dítě však hleděl dočista opačným směrem. „Lákaly mě hory, miloval jsem je, i díky rodičům.. Že nakonec skončil u potápění, nevidí jako paradox. „Nahoře na pohořích najdete nad sebou volný, otevřený, nekonečný prostor stejně jako dole pod hladinou,“ tvrdí. A trochu filozoficky dodal, že mezi vertikálními extrémy nachází rovnováhu. Dnes již Nérymu nejde o výkony a rekordy: jde o návštěvy fascinujícího světa. Cítím se dobře, bez potřeby dýchat,“ říká o své symbióze s podvodní říší Néry. Celý článek je na https://xman.idnes.cz/freediver-potapec-guillaume-nery

sobota 1. září 2018

Bezpečnost Freedivingu

1. Nikdy se nepotápěj sám a svého buddyho si pečlivě vyber - vždy jeden jistí a druhý se potápí - v případě hlubokých ponorů jistící potápěč čeká na návrat jištěného potápěče v hloubce okolo 15 metrů a doprovází ho v nejkritičtější části výstupu v poloze FACE-TO-FACE až na hladinu, kde následuje signalizace OK. (tento postup je nejbezpečnější prevence SWB)
2. Nikdy nedělej freedive ponory po přístrojovém ponoru - zbytkový dusík který zůstal v krvi po přístrojovém ponoru v takovém případě může vést až k dekompresní nemoci
3. Nikdy nezkoušej přizpůsobivost vašeho ušního bubínku - při sestupu pravidelně vyrovnávejte tlak a nikdy neprotlačujte ušní bubínky na sílu. Jakmile nejde tlak vyrovnat, nezkoušejte jít hlouběji na sílu, ale ukončete ponor a vraťte se na hladinu (případné protrhnutí bubínku pod vodou je spojené s dočasnou ztrátou orientace, závratí a nevolností, což může mít v hloubce fatální následky)
4. Buď správně vyvážený - je nebezpečné mít na opasku příliš mnoho olova, vzhledem k tomu, že o to je pak těžší překonat negativní vztlak při výstupu - základní pravidlo zní dosáhnout neutrálního vztlaku v hloubce okolo 15 metrů, ovšem tato hloubka se přizpůsobuje celkové hloubce do které se hodláme potápět (při mělkých ponorech – např. při focení útesů se zatížíme více abychom byli neutrální např. už v 10 metrech, zatímco při konstantní zátěži do 40 více metrů se zatížíme co nejméně, abychom si tím ulehčili následný výstup na hladinu)
5. Buď připraven odhodit svůj zátěžový opasek - v případě potíží v hloubce, jako je např. ztráta ploutve nebo silná křeč v noze buďte připravení odhodit zátěžový opasek a tím si ulehčit výstup na hladinu (o opasek nejspíš přijdete, ale může vám to zachránit život)
6. Vyndej šnorchl z pusy - už při zanoření po nádechu vyndejte šnorchl z pusy a mějte ho vyndaný během celého ponoru (nejlepší je ho mít za hlavou na gumičce) - při prvních kontrakcích totiž hrozí vdechnutí vody přes šnorchl a stejně tak mohutný výdech přes šnorchl po návratu na hladinu může způsobit SWB
7. Nikdy nehyperventiluj - hyperventilace je při více než 15 hlubokých nádeších za minutu. U potápěče to způsobí, že má z počátku vyšší pulz a sníženou hladinu CO2 v krvi, přičemž hladina 02 zůstává stejná! Nízká hladina CO2 v krvi prodlouží lehkou fázi ponoru na úkor té náročnější fáze a může tak vést k neodhadnutí svých možností a SWB. (potápěč si myslí - času mám ještě dost, protože nižší hladina CO2 nevyvolává impulzy k dýchání, ale až přijdou, jsou o to intenzivnější a potápěč s nimi již nedokáže bojovat) - obzvlášť nebezpečná je hyperventilace před konstantní zátěží nebo dynamikou (tedy před tvrdou svalovou prací pod vodou) - správné dýchání před ponorem je založeno na maximální saturaci O2 a minimální tepové frekvenci. Toho se dá dosáhnout pomalým, plynulým dýchacím cvičením a relaxací na hladině.
8. Nikdy se nepotápěj bez označení místa ponoru - při každém potápění musí být označeno místo potápění buďto vlajkou na lodi (signalizace potápěč ve vodě) nebo při potápění ze břehu potápěčskou bójkou s vlajkou signalizující potápěče ve vodě. - Bóje s vlajkou signalizuje všem plavidlům, že se pod vodou nachází potápěč a všem plavidlům přikazuje zachovat minimální vzdálenost 25 metrů od bóje (to je tedy i vzdálenost v jaké se může potápěč bezpečně pohybovat kolem bóje) - Je zakázáno se potápět v přístavech, na úseku častých lodních cest a v oblastech vyhrazených armádou nebo průmyslovými objekty jako jsou např. vodní elektrárny.
9. Ukonči potápění po sambě nebo blackoutu - každá samba nebo blackout znamená konec potápění pro daný den
10. Nikdy se nepotápěj unaven nebo prochladnutý - prochladnutí, únava, alkohol, atd… všechny tyto faktory negativně ovlivňují výkon potápěče a přispívají k dosáhnutí SWB.
11. Nikdy se při konstantní zátěži nedívej dolů při sestupu nebo nahoru při výstupu - při sestupu by měla být hlava bradou dolů (směrem k hrudnímu koši), při výstupu rovněž, pnutí hlavy nahoru může způsobit problémy s vyrovnáváním tlaku, snížení průtoku krve do mozku a zároveň to brání správné hydrodynamické pozici.
12. Nikdy nevydechuj pod vodou a vyvaruj se mohutného výdechu při vynořování - vydechování při výstupu způsobuje ztrátu pozitivního vztlaku (o to těžší je pak výstup) a mohutný výdech při vynořování může způsobit, že se zbytková hladiny kyslíku v krvi zásobující mozek přesune na „uvolněné místo“ do plic, což může vést k SWB
13. Vyvaruj se dehydratace - doplňovat tekutiny je nutné v průběhu celého dne (zejména je třeba zvýšit příjem tekutin v teplých letních měsících) … případná dehydratace zvyšuje riziko SWB Co že je to ten SWB? Shallow – water blackout neboli ztráta vědomí v mělké vodě je stav vyplývající z nedostatku kyslíku v krvi - hypoxie.
Modelová situace
Potápěč má na hladině parciální tlak kyslíku v krvi 0,24 atmosféry. Při sestupu do hloubky se mu vlivem okolního hydrostatického tlaku vody každých deset metrů tento parciální tlak kyslíku zhruba zdvojnásobí na hodnotu 0,48 atmosféry a dále.. Tím dojde v hloubce vlivem vyššího parciální tlaku kyslíku k „iluzi dostatku kyslíku“ a „nepotřebě dýchat“ … to vede k mylnému prodloužení pobytu našeho potápěče v hloubce. Parciální tlak kyslíku se pobytem v hloubce postupně snižuje, až se potápěč rozhodne k návratu na hladinu. Ale jelikož stejně jak se při sestupu parciální tlak kyslíku v krvi násobil, tak se při výstupu dělí. Náš potápěč s tím nepočítá a hodlá se vynořit na své maximum… tzn. s hladinou 0,15 atmosféry. Jelikož se mu ale vlivem snižujícího se okolního tlaku tato hodnota vydělila na 0,075 atmosféry (což je nižší hodnota než potřebuje mozek na udržení vědomí), upadá náš potápěč do bezvědomí … dochází k SWB. Toto nebezpečí ještě zvyšuje případná hyperventilace před ponorem!!! Prevencí proti SWB je vyhnout se hyperventilaci před ponorem, minimalizovat práci svalstva pod vodou a především mít dobrý buddy systém (vzájemné se jištění při hlubokých ponorech).
Pár tipů na závěr: Dopřej si dostatečný čas na přípravu a zotavení Nespěchej. Nechej své tělo zvyknout si na prostředí, teplotu, tlak. Nepodceňuj přípravu, zahřívací ponory, nesnaž se dosáhnout maxima na sílu. Nechej své tělo odpočinout, cítíš-li únavu. Nehoň se bezhlavě za výsledky. Nejlepšího výsledku dosáhneš, když jsi v nejlepší pohodě. Vyhýbej se negativním pocitům a myšlenkám. Vytěsni myšlenky a pocity jako je tíseň, strach, neklid, napětí, stres, ale i vzrušení z výkonu. Zvláště při závodech a oficiálních pokusech na člověka působí mnoho činitelů, které mohou negativně ovlivnit psychiku a potřebné soustředění. Nauč se vypnout své myšlenky a ponořit se do svého vnitřního světa. Poznej sám sebe. Nauč se pozorně sledovat reakce svého těla. Tvé tělo ti dává dostatek signálů o svých možnostech, nauč se je vnímat. Nauč se rozlišovat mezi mentální hranicí a fyzickou hranicí. Po každém ponoru se snaž rekapitulovat jeho průběh a získané poznatky využij při dalším ponoru. Po sambě nebo blackoutu velmi podrobně analyzuj spolu s parťákem průběh ponoru, zkus najít, kde došlo k chybě, a vzpomeň si na své pocity během ponoru, aby ses pro příště podobného zážitku vyvaroval a včas poznal příchod kritické hranice. Porovnávej své pocity při různých způsobech přípravy, technikách a rychlosti plavání a najdi svůj vlastní optimální styl. Zpracoval: Václav Krpelík

Valná hromada KPZ 07.03.2020

Ahoj přátelé, kamarádi potápěči a příznivci. Chystá se nám Valná hromada Klubu Potápěčů Zábřeh. Máme domluvený termín na sobotu 7. března p...